|
Předně My níže podepsaní, celý Auřad a celá obec, přednášíme naši stížnost a žalobu, slavne Komissi, ze strany našeho Učitele... Za 1. Já Anton Šlosar, žaluji a stížnost sobě vedu, protiv našemu Učitelovi, že on toho všeho příčinou jest, že moje manželka ode mne pryč odešla, proto, poněvoč on mně u ní ošklivoval, ve všech věcech s ní kukle držel a jí radil, jak má dělať, a že on sám v mojim domě šenkýšem byl, lidum pivo šenkoval a zaň peníze od lidí přijímal, když se ale časem přihodilo, že těch peněz chybovalo, on na mně mojí ženě svědčil, jako bych já od lidí ty peníze přijímal a sobě zanechával, a tak já sem v domě svém jako soplivý chlapec kdekoliv v koutě seděti a na to se dívati musel, a tak v mém domě ustavičný křik a pohoršení se plodilo, tak že posledně ona ode mně odešla, a kdož včil toho příčinou byl, leda on, proto že on jí ke všemu radu dodával. Za 2. Skrzevá jeho klebety, ktery on v celé obci plodí, tak že mnohokráte veliký křiky a pohoršení povstávají, nebo on jak on jen něco v jednem místě uslyší, hned s tým do druhyho jide, ku příkladu, jaky on řeči nadělal skrzevá France Reka zdejšího souseda, že on jakoby on svou ceru, však ale ne vlastní skurvil, tak že když ty a takové věci v obci mluvil, byli přinuceni Auředlníci ty věci skrze Babu, k těhotným ženám chodí, nechať vizitýrovať, však ale nalezli, že to vše pravda není, nýbrž že oba neviní nalezeni byli. A za 2. jakých pletek nadělal mezi naším duchovním pastýřem, a mezi Janem Podepřelem, jako by náš Panáček povídal, že kdyby Jan Podepřel nebyl ožralec a karbaník, že už dávno mohl pudmistrem býti a Panáček v tom všem nic nevěděl. A za 3. jaky pletky nadělal mezi Panáčkem a obcó, jako by náš Panáček byl u vrchnosti na obec žaloval, skrze těch 6 sych dřívi, a náš Panáček v tom taky nic nevěděl, a tak je takových pletek dosti k nalezení, kterýchžto sem a ni sem nepostavili... Za 3tí jse taky stížnost vede, ze strany dětí našich, že on jich ani v chrámu Páně ane ve škole k žádnymu chtnostnymu pořádku nevede a ni taky k náboženství. Tak jak to sama kanonická vizitaci jak loňskyho, tak letošního roku sama uznala, tak že naše děti ani číst, dobře slabikovať, tým méně psát, a nebo počty znať umějí, a kdož je toho vinen, leda náš učitel proto, poněvač on jich k tomu jak se patří nevedl. Nebo mnozí již z těch dětí, kteří k němu do školy chodili, a již při vojanském stavu mnohé léta jsou, si naříkají, že pro jeho nedokonané vycvičení k žádnému vyššímu stavu, ani za kaprála přijíti nemohou, proto samo, že oni ani svého jména napsati neumí, a taky kanonická vizitaci naznala, že jestli se on nepolepší, že za první chybou musí jíti pryč, poněvač on čím dál, tím hůře učí, takže již jeho déle trpět nebudem, ale o inšího Učitele žádat chcem, však ale byli bychom iž dávno inšího Učitele žádali, ale sme to nechtěli dělat, za 1. pro našeho velebného Pána, že on jemu vždycky na ruce stál a jako jeho podpora byl, a za 2. že sme se ohlíželi na jeho maly děti. Za 4. Skrzevá těch celých 28 let v kterýchžto on v našem chrámu Páně na varhanech při službách Božích hraje, žádny potěšení nemáme, ale to jeho hraní nám, ale i také že se mnohokráte trefějí všelijací neznámí lidé, nám se smějí, že to jenom k smíchu, a k pohoršení jeho hraní jest. Za 5. Poněvač skrz celý rok se častěji trefí všelijaké případnosti, v kterýchžto dobrý písař se potřebuje, totiž svadební smlouvy, aneb Testament, kterýhož my si písaře k takovej věci hledat máme, když sami neumíme, leda našeho Učitele, a když on nám něco takovyho píše, a k milostiej Vrchnosti to do ruk přijde, vždycky vystavené chyby máme. Přitom se častokráte trefí, že mnohýmu zemřelýmu člověku by chtěli udělať slavnější pohřeb, tak jestli ho chtějí míti, musejí si pro inšího Rechtora do inej obce jeti a přitom našemu Učitelovi tak dobře zaplatiť jakoby on sám ten pohřeb odpravoval. Za 6. Poněvač náš Učitel mnoho panských rol v pachtě drží, a člověka, který by jemu spravil a zasel potřebuje, tak jemu tak povídá, že jeho děti můžou do školy chodiť anebo ne, že jemu je všechno jedno, že on může dost čárek v kataloku nadělať, a tak že to bude tak dobře, jak kdyby děti do školy chodily, a tak povídá, že když je člověk pro mně, já taky musím být pro něj. Za 7. Ktery děti jemu hodně chléb nosijou a dávajou, tak jim mnoho přes prsty přehlídá, a možou dělať co chtějí ve škole možou umět aneb ne, jich za žádnou chybu netrestá, ktery ale děti jemu chleba nenosejí, za každou, i tu nejmenší chybu jich trestá, kdyš ale má nějakou nepřízeň protiv rodičům a nemůže si na nich postihnout, tak si hned ve škole na jiných dítkách postíhá. Za 8. Poněvač on jakožto učitel, má naše děti v kázní Boží přízně držet, tak jak pak on má ty děti k dobrymu vésť, když v jeho domě samy různice a křiky panují, tak že jeden druhého pronásleduje, proklíná, a jeden s druhým se bije, bratr se sestrama, a posledně se stalo, že sám i taky náš Učitel od svej ženy a dětí bitý byl, a tak patří se to na Učitela, jak pak on může děti dobře vyučovat, jak pak on může děťům dobrej příklad ze sebe dávať, když v celej dědině takových křiků a mrzutostí není k nalezení, jako v jeho domě, nyní ještě na tom dost co nadělají křiku v domě, ale i taky jeho syn v kostele se žduchá a lidům sviňáků nadává, a tak v kostele roztržitost činí, tak patří se to na Rechtora a neb na jeho syna, tak když on má svoje domácí tak spořádany, jak pak má jinší k dobrému vzbuzovat a jak majou být děti mravo počestni, kdyš oni žádných takových příkladů na svém učitelu nevidí. Když někde chce od jiného čest míti, musí on ju napřed druhymu dáti, tak taky on chceli aby děti, kteří se u něho učejí, uctiví byli, musí on napřed ze sebe sám příklad ukázati, a teprv jich k mravo počestnosti vésti. Nyní my všichni poníženě žádáme Slavnou Komisi, aby v tom prostředek učiněn byl, aby nám povoleno bylo si jinšího Učitele si vzít, poněvač my se již s ním dále trápit nechceme, jestli ale nám Slavná Komisi v tom prostředek neučinila, tak my sme přinuceni tej věci dále pohledávat. Antoš Schlosar Rychtář Josef Vybíral Pudmistr Johann Podepřel Soused Valentin Lesák Soused Fabijan Olša Dohlížitel škole MZA fond B 14 Místodržitelství starší sign. 35/8 kart. 1713 fol. 508-509, pres. 20.1.1817 Stížnost na učitele Jana Kolaříka (*1740? †10.12.1818 Týn) |
