Tuřany (něm. Turas, soudní okres Brno-okolí, okresní hejtmanství Brno) Poutní farní kostel Zvěstování P. Marie. Kolem let -1664-1674- prokážeme přítomnost rektora Mikuláše Zezulky, -1683- Jana Píska (pravděpodobně lze uvažovat o tom, že týž byl o desetiletí později rektorem ve Slavkově) a -1687-1715 Marka Františka Blattnera (Plattner). Dominik Anastasius Antonín Mergans (*1689) byl osobou značně váženou již v letech 1708-1710, kdy působil co Rector er Organista v Blansku (1710-15 v Rousínově); byl synem boskovického varhaníka Jiřího Merganse (1676-1690). O to nepochopitelněji vyznívá jeho zavraždění 9.9.1733. Na jeho místo nejspíš nebylo v dané chvíli možné sehnat odpovídající náhradu, neboť ještě téhož roku ustaveného tuřanského rektora Matěje Karla Břesku označuje farář jako Indignus Rector, a to ještě v jediném případě, jinak důsledně bez titulu. Kolem roku 1750 nahradil Břesku, jenž se nadále věnoval rolničení, mladičký Antonín Heidenreich (*1734), jenž ovšem zemřel již v pouhých 24 letech, 5.3.1758. Asi do roku 1765 pokračoval Vojtěch Novotný, než nastoupil Antonín Matyáš Kramář (Krommer, *1742 Brtnice †19.2.1804 Tuřany), jenž svého slavného synovce zaučoval 8 let u tuřanských varhan. Následoval Jan Prokš (*1763 †24.4.1814 Tuřany), předtím rektor v Lulči, v letech 1815-1837 pokračoval Jan Kura, dosud v Podivíně a poté jeho zeť Arnošt Stříž. Řadu tuřanských rektorů uzavřel v letech 1887-1915 Jan Musil. Prameny a literatura: MZA fond E 67 kn. 47 matrika Blansko 1701-1724; AMB matriky Tuřany; AMB Školní kronika Tuřany; Tuřany ve svornosti. Tuřany 1948 Obsah |