|
Topolany (soudní okres Vyškov, okresní hejtmanství Vyškov) Školní i farní kronika jmenuje celou řadu starých kantorů už z druhé poloviny 17. století, ovšem není možné zjistit, z jakých pramenů tyto údaje pocházejí. - V letech 1669-1688 je v Topolanech zmiňován Jan Suchánek, dalších deset let Matěj František Balcarovský, krátce do r. 1699 Václav Procházka a do roku 1708 Jan Augustin Vlašimský. Poté působil v Topolanech švábenický Jan Ferar, a to do roku 1715. Bohužel tím jeho stopa mizí, stejně jako stopy mnohých jiných z té doby. - Do r. 1728 udává kronika rektora Karla Krále, další dva roky Jana Jídala, do r. 1733 Františka Slezáčka a 1733-1737 Mikuláše Červenáčka, jenž je pravděpodobně totožný s Mikulášem Červenčíkem, rektorem v Líšni kolem roku 1725. Pro následujících dvanáct let už můžeme pramenně doložit postavu dědického rodáka Václava Chromečka, jehož rod ovšem pocházel z Topolan. Jakub Hrachový v Topolanech čekal na přiležitost přejít na kůr rodného Vyškova, což se mu roku 1760 podařilo. Zde najdeme jeden z mála rozdílů mezi tvrzením kronik a výpovědí pramenných dokladů, neboť podle kronik zůstal Jakub Hrachový v Topolanech až do roku 1765, zatímco z historie vyškovského kůru víme, že po smrti rektora Antonína Plachty postoupil na jeho místo dosavadní kantor Matěj Deutscher, načež volné místo kantora získal právě Jakub Hrachový. Tím ovšem musíme přiznat pětiletý úsek, pro nějž nemůžeme doložit žádného topolanského kantora. A právě z této doby (1759-1782) počínají zápisy topolanských kostelních účtů. Mimo celkem běžné zápisy o výplatě 45 krejcarů učiteli za zpívání Pašijí, či 6 krejcarů za psaní zpovědních lístků se dočteme, že topolanští chodili na poutě nejen do Tuřan, ale také například do Pustiměře. Z hlediska poznávání vztahů sousedních kůrů jsou zajímavé záznamy z let 1759-1768 o vyúčtování vyškovskému školnímu sboru za účinkování při slavnosti na sv. Mikuláše (Vor Wischauer Schul Chor die figural Music am Fest des Patrocinii Nicolai ... 3 zl. 30 kr., ještě 1768). Od roku 1765 najdeme v Topolanech Petra Cirfuse. Pravděpodobně roku 1776 se vyměnil s dědickým Janem Starhonem. Ten se zde 5.7.1779 oženil s Teklou Zahradníčkovou a oba synové z tohoto poměrně pozdního manželství následovali otce: Starší Josef v Topolanech a Jan Nepomucký ve Švábenicích. Jan Starhon zemřel na nemoc mnohých svých kolegů - souchotě. Nevíme, proč ani jeden ze synů nepřevzal hned místo po otci. Od 14.7.1814 do června 1815 byl Starhonovým nástupcem Kašpar Vojáček, jenž z místa utekl a pak do roku 1818 (podle kronik v roce Starhonova úmrtí) František Hudeček (Hudecžek). Teprve potom převzal službu Josef Starhon. Jeho bratr Jan prý deset let studoval, než se dostal do Švábenic, ale těžko říci, jestli studoval Josef s ním a hlavně jestli by dal přednost studiu před místem po otci. Zvláštními kvalitami učitelskými ani hudebními totiž nevynikal, byl počítán mezi průměrné, neboli jazykem školské fasse ze 4.11.1788 "dosti dobré". - Topolanská škola (potažmo kůr) musela platit za velmi slušnou "štaci", protože po smrti Josefa Starhona projevilo zájem dokonce 16 uchazečů nejen z Vyškovska, ale i například Matěj Adamec, v té době pomocník na vzorové škole na brněnském předměstí, Antonín Špičák v Olomoučanech, Antonín Kropil v Trávníku a Antonín Hála ve Vranově u Brna. Vybrán byl Josef Spargl (Špargl, *22.2.1802? †15.12.1860 Švábenice), do té doby učitel v Rychtářově a na jeho místo postoupil topolanský provizor Jan Šašek, jenž zde zastával službu pomocníka od 1.10.1831. Smrtí Josefa Musila (†6.10.1841) se však uvolnilo místo ve Švábenicích a Josef Spargl jej získal. Poté přišel do Topolan Leonard Milde (*1797? †7.10.1857 Topolany) z Krchleb u Mohelnice na panství Mírov, jenž se zúčastnil konkursu již v roce 1833. Byl výborným hudebníkem, zvláště varhaníkem. Po Mildeho smrti (zanechal vdovu s 5 nezaopatřenýchmi dětmi, z nichž nejmladší měl sotva 11 let) zde provizorně zastupoval do 18.2.1858 Klement Pohl, jenž se pak stal nadučitelem v Pustiměři. - Stejně dobrý hudebník jako Milde byl i Ondřej Skoták (*1.12.1817 Vavřinec u Sloupu) Jako podučitel byl na školách v Brně, Velkých Opatovicích a Svitavách. Roku 1849 postoupil na učitelské místo v Kopřivnici a 16.4.1856 obdržel titul vzorového učitele. Úspěšně prošel konkursem po smrti Leonarda Mildeho a do roku 1872 působil blahodárně v topolanské škole i na kostelním kůru. Když ze svého příjmu zaplatil úklid školy a kalkanta u varhan, zůstalo mu ročně 285 zlatých a 45 3/4 krejcaru. Vyučování bylo celodenní, prováděno moravsky (Der Unterricht wird ganzjährig, vor- und nachmittags durch fünf Stunden vom Lehrer in der mährischen Sprache ertheilt). 55letý postoupil jako nadučitel do Slavkova u Opavy, kde 5.11.1891 zemřel. Zanechal po sobě velikou sbírku hudebnin. 16.12.1872 nastoupil do Topolan Jan Soldán (13.7.1841 Želeč - 28.12.1888 Topolany), půl roku předtím jmenovaný učitelem v Želči a předtím deset let v Radslavicích. 13.4.1874 byl povýšen na nadučitele. Když byl v Topolanech založen čtenářsko-pěvecký spolek Metoděj, stal se Soldán jeho prvním sbormistrem. Po něm následuje od 1.4.1889 Karel Heller (*7.8.1851 Stavenice u Mohelnice †19.2.1898 Topolany), opět nadšený hudebník. Začal jako podučitel v Náměšti u Olomouce a 1.8.1876 - 30.3.1889 byl už učitelem v Ivanovicích. V únoru 1892 se stal samozřejmě sbormistrem spolku Metoděj. Bohužel jej trápil žaludeční katar, kvůli němuž dostal od srpna 1897 zdravotní dovolenou, ze které se již nevrátil. Posledním topolanským rektorem se stal Adolf Smolík (*18.9.1868 Drnovice), dosud učitel v Nemojanech. Od ledna 1899 převzal řízení spolkového sboru, u nehož setrval až do svého odchodu na odpočinek. V roce 1925 odešel do rodných Drnovic. Prameny a literatura: Rechnungs Buch der Toppolaner Commendatkirche vom Jahre 1759 bis 1782, SOkA Vyškov fond děkanství Vyškov, nezprac.; tamtéž: sdělení okresního školního dohlížitele konsistoři ze 7.7.1833 ; sdělení topolanského kaplana Josefa kováře vyškovskému děkanovi z 31.1.1842; tabulka kompetentů z 20.2.1842; fase topolanského učitele ze 14.10.1857; žádost vdovy po Leonardovi Milde Judity o podporu od obcí topolanského školního okrsku z 1.5.1858; Školní schematismus pro Moravu 1892, Brno 1892; Hlaváček Petr, Kantoři na Vyškovsku. Vyškov 2004 Obsah |
