Tišnov (něm. Tischnowitz, soudní okres Tišnov, okresní hejtmanství Tišnov) Farní kostel sv. Václava z 15. století. Nejpozději od roku 1687 máme doloženou přítomnost rektora Mikuláše Cvrčka (psával se někdy podle dobové módy latinsky Grillus), ještě v roce 1704. K 30. letům se vztahuje zpráva o Václavu Karmáškovi. Tyto údaje nelze bohužel verifikovat tišnovskými matričními zápisy, neboť celá řada knih do roku 1777 shořela při požáru v roce 1822. Nejspíš již kolem roku 1760, jistě 1770, působil v Tišnově rektor Jan Šátek, titulován farářem v matričních záznamech jen jako Organista, ve školní fasi ovšem jako rektor. Obdobně byl brán Václav František Losenický, jenž přišel z Drásova v roce 1777 a v Tišnově pokračova až do své smrti v roce 1832. Je vcelku podivuhodné, že i jej farář v matrikách zaznamenával jako varhaníka, ale ve fasích jako rektora; drásovského kolegu Vincence Oderského i v matrikách vedl jako rektora, byť drásovská filiálka téměř do konce 18. století spadala do tišnovské farnosti. Po Losenického smrti (1833) pokračoval v jeho službě Fabian Dundáček (†1839), dosavadní rektor v Předklášteří. Benedikt Neumann (*1807), výborný hudebník, zručný skladatel, poslední opravdový tišnovský kantor, zastávající současně učitelskou i varhanickou službu, je v úředních výkazech doložen ještě k 24.6.1846. Podle literatury byl činný na kůru i po odchodu na odpočinek (1867?). Z toho vyplývá, že jeho nástupce Max Ševčík (-1876-) již rektorem v tomto smyslu nebyl. Prameny, literatura: MZA fond B 1 karton 1616 fol. 210; B 12 karton 8 č. 227; karton 20 č. 511; E 67 kn. 1199-1200 matriky Drásov 1680-1784; E 67 kn. 1919 matrika Tišnov 1777-1782; E 82 kn. 2897; AVA 1780; Oharek Václav, VM Tišnovsko, Brno 1923 str. 125; Trojan Jan 2000 str. 508; Obsah |