Rychtářov Rychtářovská střední škola byla asi do poloviny minulého století podřízena škole dědické a podle toho také většina příjmů z rychtářovského kostela náležela dědickému rektorovi. Šlo zejména o štolní poplatky - o poplatky za křty, svatby a pohřby. Jak už bylo ovšem řečeno dříve o středních školách, neznamená to, že by se rychtářovský kantor nepodílel na hudebním dění ve svém kostele. Za svou službu v kostele byl ale nesrovnatelně hůře odměňován. Od 1.1.1792 do své smrti zde působil Josef Jan Hradecký (*13.1.1762? †17.8.1827 Rychtářov). Že v odlehlé obci neměl ustláno na růžích, poznáme i z jeho žádosti o podporu z 12.6.1802. Říká v ní, že mu mnohé školní děti pomřely, sám má čtyři a trpí velkou nouzí. Podle školské fasse z 5.6.1807 chodilo do rychtářovské školy 39 dětí místních a 8 z Pařezovic a učitelův plat nedosahoval ani sta zlatých ročně, jako u jeho drysického kolegy. O devět let později učil 49 dětí z Rychtářova, 17 z Pařezovic a o nedělích 68 dospělých. O Josefu Hradeckém se nám dochovaly některé málo lichotivé záznamy například o tom, že chodil v roztrhaném, zaplátovaném oděvu nedůstojném jeho pedagogického povolání (nemohl pak samozřejmě chtít po dětech, aby chodily do školy lépe oblečeny, než on) a že s němčinou měl velké potíže. V roce 1818 nedopadlo hodnocení visitátora lépe: "Pan učitel je starý a po odborné stránce slabý. Školní mládež je cvičena ve čtení, v ostatních předmětech nevalně ...". Nedlouho před jeho smrtí psal vyškovský vrchní Jan Bernard Ústřednímu ředitelství arcibiskupských statků v Kroměříži, že Josef Hradecký pro svou tělesnou slabost už není s to, úspěšně vykonávat své povinnosti. Učitel už před časem žádal o přidělení pomocníka placeného Školským fondem, neboť horská obec Rychtářov s přiškolenými Pařezovicemi není schopná si jej platit. - Po smrti Hradeckého se na místo hlásilo pět okolních učitelských pomocníků, z nichž byl vybrán dražovický Konstantin Orel (*21.5.1801 Lysovice). Natoupil koncem října 1827 a setrval v místě čtyři roky, než získal školu ve Studnicích. Josef Spargl zde zůstal do roku 1833 a odešel do Topolan. Dvacet let vydržel Jan Šašek (*21.1.1806 Švábenice), ale v roce 1852 odešel do Podhradní Lhoty u Rajnochovic. Důvod jeho na pohled nelogického odchodu se už asi těžko dozvíme (Podhradní Lhota byla o pětinu menší). V Rychtářově zůstal až do smrti teprve Jan Anděl (*17.7.1818 Odrůvky). Ačkoliv štolové poplatky stále náležely dědickému Václavu Habrnalovi, dosáhlo ohodnocení varhanické služby Jana Anděla v roce 1857 částky 40 zlatých (až po jeho žádosti o zvýšení platu z 9.12.1854). Jan Anděl učil v Rychtářově téměř čtvrt století a zůstal zde i po odchodu ze služby. Zemřel v roce 1902. Jeho nástupcem byl v letech 1874-1892- František Palásek (*1849 Ivanovice). Prameny: SOkA Vyškov fond Děkanství Vyškov, nezprac., Vizitace škola a tabely 1815-1820 Obsah |