|
Rostěnice (soudní okres Vyškov, okresní hejtmanství Vyškov)) Už v roce 1778 učil v Rostěnicích Kašpar Pobuč (Pobutsch, psán také někdy Pokutsch). Zemřel zde 13.7.1805. O rostěnické škole existuje zatím na Vyškovsku nejstarší pramený doklad, že byla nazývána školou střední (Mittelschule), a to v přípise krajského úřadu v Brně vyškovskému magistrátu v záležitosti otopu pro zmíněnou školu ze dne 22.6.1795. - Pro léta 1805-1808 se zatím nepodařilo prokázat, jestli rostěničtí měli vůbec vlastního kantora, ve výkazech bývala uváděna spolu s farní školou v Lulči. Několik dalších let se zde vystřídala celá řada přikázaných provizorů, neboť o místo nejspíš nebyl zájem. Působení jednotlivých kantorů jsou tak krátká, že nestačí časové určení v rámci let, ale musíme uvést data podrobná: 2.9. - 5.11.1808 zde byl František Musil, načež odešel do Křižanovic. 6.11.1808 - 17.1.1809 zastupoval dokonce vyškovský varhaník Ignác Bomba, 18.1.1809 - 28.3.1810 pozdější výborný rektor ve Šlapanicích Josef Schnaubelt, 29.3.1810 - 13.9.1810 blíže neznámý Ferdinand Pfortsch a od 14.9.1810 do roku 1816 Michael Protivínský. Poté přišel z Ruprechtova velmi schopný Tomáš Stříž a po třech letech odešel do Blučiny. Teprve Karel Schön (*3.7.1791) zdá se protrhl clonu nezájmu a strávil v Rostěnicích přes patnáct let svého krátkého života. Zemřel zde 31.12.1835. Z roku 1832 se zachovala zpráva okresního školního dohlížitele o stavu školních budov ve vyškovském školním okrsku v době visitací, kde tento píše, že rostěnická škola je velmi nízká a navíc stojí v dolíku, v učebně je tak velmi málo světla - okna jsou velmi nízko. Do roku 1846 najdeme v rostěnických pramenech zaznamenaného Jakuba Jelínka, jenž postoupil do Archlebova. František Hlobil z Chvalkovic zemřel v Rostěnicích 11.6.1854 a místní rodák František Svoboda 18.12.1860. O Františku Zemanovi víme, že se 24.8.1830 narodil v Lulči, působil v Rostěnicích v letech 1861-1893 a zemřel zde 7.11.1895. Už jsme se zmiňovali, že kůry obcí ve farnosti byly obvykle pod patronací rektora farní školy, který za zodpovědnost za hudbu na těchto kůrech pobíral od obcí dávky. Zdálo by se tedy zbytečné pátrat po kantorech jemu podřízených. Ovšem množství dokladů například o požadavcích kladených na učitele při obsazování těchto míst na středních či dokonce excurendních školách, nenechá nikoho na pochybách o hudebních schopnostech kandidátů, neboť je jasné, že tyto požadavky nebyly samoúčelné, ale předpokládaly využití hudebních dovedností v praxi. Prameny a literatura: Školní schematismus pro Moravu 1892, Brno 1892; Obsah |
