|
Orlovice (soudní okres Vyškov, okresní hejtmanství Vyškov) 
Kostel sv.Václava byl v roce 1785 vybudován na místě památné kaple rytířského řádu johanitů, kteří sídlili
na hradě Orlově v letech 1180 - 1460. Nechal ho postavit slavkovský měšťan Franc Zhořel, který je pohřben
na místním hřbitově (podle pamětní desky na kostele).V květnu 1785, když zde bylo obsazeno místo lokáního kaplana, byl sem téměř současně poslán samostatný učitel Antonín Prokeš, rodák z Tetova u Jihlavy, předtím 3 měsíce pomocník u Jana Bonaventury Stránského ve Slavkově. Od Orlovic a Málkovic měl dostávat pouhých 5 zlatých a 51 krejcarů, 5 měřic pšenice; další živobytí získal koledou na svátek Tří králů, na Velikonoce, Svatodušní svátky a na svátek posvěcení chrámu. Nová škola byla v Orlovicích postavena roku 1787 a vyučování na ní zahájil Kryšpín Zona. Už po roce ale odešel do Rymic na Holešovsku (†1819). Pavel Matz zůstal v Orlovicích do roku 1795, než odešel do Chvalkovic u Bučovic. Z roku 1815 se zachovala prosba jeho vdovy Anny o započítání pobytu v Orlovicích k její vdovské penzi. - Do téhož roku pobýval v Orlovicích Petr Beneš, potom odešel do Dražovic. Jen krátce coby provizor zaskočil František Kalous před odchodem do Ruprechtova. Z korespondence jeho nástupce Jiljího Mrázka vyčteme, že orlovický rektor, jenž zastával současně funkce varhaníka a kostelníka, od roku 1798 prováděl na Tři krále tři zpívané mše s doprovodem varhan. Jiljí (Aegidius) Mrázek byl v Orlovicích 25 let 1795-1820 s ročním platem 159 zl. 13 kr. (učil ale již od roku 1785), načež přešel do Chválkovic. V Orlovicích se uzavřela klikatá životní pouť Michaela Protivínského, a to dne 20.11.1828. - Rodištěm Františka Chaloupky byl dolnorakouský Freiburg/Breigsgau (*8.10.1797) a po celých více než 40 let práce v Orlovicích (přišel sem z místa učitelského pomocníka v Želči) jej provázela jen samá kladná, pochvalná hodnocení. Zemřel zde 8.10.1871. Jen na půl druhého roku se zde zastavil výborný hudebník František Kedrutek, v srpnu 1873 odešel do Kučerova. Stejně jako předchozí zastával mimo službu v kostele a ve škole také úřad obecního písaře, za což užíval 3 měřice pole (přes půl hektaru), 5 měřic žita (asi 3 hl) a 5 zlatých ročně. - Když se do konce roku 1873 nepodařilo sehnat učitele, vyučoval děti duchovní správce. V lednu 1874 nastoupil z Řeznovic Jan Dvořáček (*1841 Želetava), za něhož byly v březnu 1877 Josefem Haukem ze Starého Města u Uherského Hradiště postaveny za 1070 zlatých nové varhany. Stal se také sbormistrem čtenářsko-pěveckého spolku Václav, založeného v lednu 1895. K 1.3.1897 byl Jan Dvořáček přeložen do Rousínova ke Karlu Růžičkovi a nastoupil mladý František Musil (*4.5.1870 Rychtářov). Ani ne tři týdny poté se správcem orlovické fary stal P. Jan Hloch, nadšený hudebník, jenž si ssebou přivezl i klavír, harmonium, housle, hoboj, flétnu a pikolu. Bohužel už v létě hudbymilovný farář odešel. - Jen patnáct měsíců byl sbormistrem Václava syn dědického rektora Jan Žák, výborný varhaník. Byl pomocníkem Františka Musila a v listopadu 1903 odešel do Vážan. Prameny a literatura: Školní schematismus pro Moravu 1892, Brno 1892; Obsah |
