|
Moravské Prusy (soudní okres Vyškov, okresní hejtmanství Vyškov) Již 24.9.1725 se v Moravských Prusích oženil dědický rektor Pavel Starhon, a to s Janou, dcerou místního rektora Karla Krále. Nová škola byla postavena v roce 1732. Jako první v ní působil Jan Mareška asi do roku 1740 (1721-1723 v Lošticích) a poté do roku 1766 Jan Dreser, jenž si zde po smrti manželky Barbory vzal mladičkou dceru slavkovského měšťana Jelínka, ale žádné ze tří dětí z jejich manželství nepřežilo několik dní. Dne 5.11.1768 se oženil počestný mládenec František Ondráček (*1742) ludirector, syn Jana Ondráčka ludirectora kučerovského s pannou Marianou, dcerou málkovického rolníka Pavla Skoupila. O sedm let později převzal v Kučerově místo po otci. Václav Richter (*1746) přišel v roce 1776 z Křenovic (při narození dcery Anny 26.5.1777 byl zapsán jako Richter Venceslaus alias Austerlizio, p. t. Ludimagister Moravo-Prusensis). Při své činnosti učitele provozoval ještě řemeslo - byl zedníkem. V únoru 1788 měl být přeložen do Křenovic. Školní kronika vzpomíná až k roku 1792 Jana Kočího. Ve skutečnosti jde o Karla Kočího (předtím v Holicích a Chválkovicích u Olomouce) a podle školské fase z 28.5.1807 můžeme jeho příchod posunout na 1795. Karel Kočí byl v r. 1819 hodnocen jako pilný, schopný a ve svém úřadě bezúhonný. Zemřel 13.1.1824 a zanechal po sobě vdovu s 5 nezaopatřenými dětmi. Po něm nastoupil Josef Novotný a 1856 jeho syn, taktéž Josef Novotný. který podle kroniky čekal na definitivní potvrzení téměř 20 let. V září 1880 nastoupil Tomáš Žalud (syn drnovického rektora Ondřeje, *7.3.1858 Ježkovice) s úkolem vytvořit zde podmínky pro rozvinutí hudebního života, hlavně při kostele. Jeho přičiněním byly v červenci 1881 postaveny nové varhany, staré se už nevyplatilo opravovat. Celou svou činností dotvrzoval příslušnost k hudebnickému rodu, mimo varhany hrál velmi dobře na housle. 15.9.1886 odešel do Pozořic na místo slibující lepší zajištění, ale již 26.4.1895 tam zemřel ve věku 36 let na záchvat mrtvice. Byl také známý jako dobrý malíř. - Až půl roku po Žaludově odchodu (1.3.1887) se do Moravských Prus dostal Josef Ryba (*1863 Tišnov) z řečkovické školy a úspěšně pokračoval v budování podmínek pro provoz chrámové hudby. Zorganizoval sbírku, z níž pro kůr zakoupil lesní roh, klarinet, hoboj a posléze i kontrabas. V březnu 1897 se vyměnil s prateckým Tomášem Bubeníkem. Prameny a literatura: Školní schematismus pro Moravu 1892, Brno 1892; Obsah |
