|
Moravské Budějovice (soudní okres Moravské Budějovice, okresní hejmanství Moravské Budějovice) 
Kolem roku 1629 se dochovaly zmínky o rektorovi jména Columbanus. Nebylo zatím možné prokázat, jestli
je totožný s rektorem Janem, zapsaným na místě kmotra 29.2.1648. 10.2.1654 si poctivý mládenec Jiří Kolumban Letovský dobře zachovalý Cantor města Budějovic vzal za manželku Alžbětu, vdovu po varhaníkovi Matěji Gregoridesovi Slonovi Roudnickém. Když mu Alžběta 19.1.1678 zemřela, vzal si 10.8.1678 vdovu z Podolí. Po Columbanovi následoval Jan Antonín Horatius. V úmrtní matrice je zapsán jako bývalý rektor (někdy rektor zdejší), ale mimo službu mohl být i kratší dobu, například kvůli nemoci; v matrickách se zaznamenával jen aktuální stav, bez ohledu na jeho trvání. Nejpozději v roce 1709 následoval Martin Povolný, jenž 1723 odešel do Křižanova. v letech 1721-1736 byl rektorem František Martin Zahradník, pravděpodobně odešel do Třebíče (Jejkova), ale další pedagogické působení zatím nebylo prokázáno. Ke 4.10.1736 nastoupil Antonín Krimmer, činný dosud v Havraníkách. Až v roce 1774 v Moravských Budějovicích nastoupil Jan Ryšánek, první rektor, aprobovaný v normalizované škole, výborný hudebník, dosáhl dokonce titulu vzorového učitele (Musterlehrer). Z jeho nástupců známe 1820-1836 Jana Páska, 1836-1852 Matěje Holého a 1852-1855 Josefa Holého, než sem v roce 1856 postoupil z Litohoře Jan Sobotka, člen široce rozvětveného kantorského rodu. Varhaníci bývali v obcích velikosti Moravských Budějovic velmi často rektorovými pomocníky i ve škole. Po Matěji Gregoridesovi je na místě varhaníka zaznamenán až kolem roku 1697 Karel Ull a 28.5.1704 se zde oženil Václav Richter, syn budějovského trubače Tobiáše Richtera (12.7.1651-13.5.1736), jenž setrval za varhanami celých 60 let. Jeho nástupcem se stal Josef Blumberger, ale zemřel již 22.10.1764. Pak nastoupil Jiří Mareš. Obsah |
