|
Městečko Trnávka (něm. Türnau, Markt Türnau, soudní okres Moravská Třebová, okresní hejmanství Moravská Třebová) 
Kostel sv. apoštola Jakuba je zmiňován již počátkem 15. století, byl vícekrát přestavován. Koncem 17. století
byl na kůru positiv Pavla Rozkoše, který nejpozději v roce 1764 nahradily dvoumanuálové varhany libavského
varhanáře Jana Jiřího Schwarze.Zatím prvním známým rektorem byl Jan Vadas Láznický, doložený prameny v letech 1674-1678, varhaníkem v té době (-1677-1682-) byl pravděpodobně jeho syn Jiří Vadas. Kolem roku 1713 zastával rektorskou službu Adam Kohout, jako Cantor sloužil Jan Vondra. Od roku 1723 nastoupil Václav Karel Trauer, po jeho smrti v roce 1763 následoval Josef Grolig, u něhož existují i v úředních záznamech zmínky, že byl aktivním hudebníkem a hudbu také učil. V letech 1785-1823 zastával rektorskou službu Ignác Finger (*1758). Jeho nástupcem se stal patrně Jan Steffan, jenž však pravděpodobně po sedmi letech resignoval pro stáří (*1770), neboť ve vrchnostenských tabelách je u jeho syna Jana uvedeno, že samostatnou službu nastoupil v roce 1830. Vincenc Steffan (Steffan) měl být podle některých údajů rodákem z Trnávky, ale jeho otes do městečka přišel se svou rodinou až v roce 1823. Vincenc dosáhl jmenování vzorovým učitelem (Musterlehrer) a setrval ve službě 43 roky. Kvůli narůstajícímu počtu německých obyvatel k němu v roce 1858 přibyl Franz Benda z Dubicka a po roce 1860 službu převzal. Prameny, literatura: AVA Wien fond Studienhofkommission kart. 85; LA Wien kart. H 257 Tabely panství Mor. Třebová 1852-1860; kart. M 264, H 1059; MZA fond B 1 Gubernium kart. 1616 fol. 638; kart. 1617 fol. 834; kart. 1618 fol. 84, 611; kart. 1620 fol. 303; B 14 Místodržitelství starší sig. 35/8 kart. 1712 fol. 51; kart. 1723 fol. 1045 - 1074; SOA Zámrsk matriky M-9 1639-1650 matriky Městečko Trnávka 1650-1889; Sehnal Jiří, Barokní varhanářství na Moravě I., Brno 2003, str. 105, 110 Obsah |
