Zpět

Měnín (něm. Mönitz, soudní okres Židlochovice, okresní hejmanství Hustopeče)

Kostel sv. Markéty v Měníně
Městečko, farní kostel sv. Markéty z 3. čtvrtiny 13. století, rekonstruován po roce 1763 podle projektu Františka Antonína Grimma.
Kolem roku 1711 nacházíme v Měníne jméno Jakuba Netopila, syna rektora v Senici na Hané, jenž nejspíš v roce 1714 odešel do svého rodiště, aby převzal službu po otci. Jan Slanina se v měnínských pramenech mihne jen v roce 1718, pět let po něm Jiří Šrámek, nejméně v letech 1733-1736 Jan Josef Kydal (Khydal), kolem roku 1743 Martin Fráně (Franje), 1747 František Krapek a 1751 František Stuchlík.
Podle Vlastivědy Židlochovického okresu měl v roce 1760 odejít Karel Nezpěváček do Šitbořic a po něm následovat Václav Fanderlík. Tyto údaje zpochybňuje fakt, že v Šitbořicích byl do roku 1766 František Glotz, zatínco v Měníne v roce 1763 zemřel rektor Matěj Nezpěváček (psán také jako Nedozpěváček). Do Šitbořic odešel v roce 1766 Jan Polanský a v Měníně byl do služby rektora přijat Polanského pomocník Antonín Doležel, jenž své povinnosti zastával přes 20 let (†1787). Po něm místo získal první z kantorského rodu Žáčků František Žáček, předtím 10 let ve Vrbovci (Trojan: 1766-1786 Ořechov). Krátce po nástupu si vzal Doležalovu vdovu Magdalenu a po 30 letech (31.1.1818) předal službu svému synovi Františku Žáčkovi, který je znám také tím, že poslal 7 písní do Guberniální sbírky. V roce 1865 úřad opět předal svému synovi Františku Žáčkovi. Ten odešel do výslužby v roce 1892 a na jeho místo nastoupil Josef David (1883-1890 Velké Hostěrádky, 1890-1892 Bošovice), jenž svoje úkoly zastával do roku 1923.

Prameny, literatura:

AVA 1780;
MZA Brno fond B 12 kart. 2 č. 51;
Školní schematismus pro Moravu, Brno 1892;
Kratochvík Augustin, Židlochovický okres, Brno 1910 str. 163;
Kalábová Hana, Měnín v minulosti a dnes. Měnín 2000, str. 149-151;


Obsah