|
Královopolské Vážany (soudní okres Slavkov, okresní hejtmanství Vyškov) Do Vážan chodily do roku 1783 děti také z Vítovic, Habrovan a Olšan. 31.1.1701 se zde narodil Josef Leopold, syn vážanského rektora Maxmiliana Florentina Jana Antonína Hrabovského. Nejpozději v roce 1703 ve Vážanech učil a hrál ludirector Řehoř Raboš (psán i Hraboš, *1669 †28.11.1732 Vážany). Jeho nástupce zatím bohužel neznáme, Jiří Řoutil (*1726) mohl nastoupit až před rokem 1750. V kostele ve Vážanech i přifařených Habrovanech měl k dispozici positiv. Když 20.6.1766 zemřel, měl nejmenší syn Josef teprve něco přes 3 měsíce. Prvorozený Jiří následoval otcův příklad a stal se rektorem v Morkovicích a posléze v Moravské Ostravě. Viktorin Kratochvíl (*5.9.1726 Pozořice), syn rektora Jana, zemřel ve Vážanech již 3.11.1767 a vdova po něm si 4.11.1772 vzala Ondřeje Funtíka, jenž zde učil do roku 1786. Do roku 1824 pokračoval František Vojáček (zemřel 8 let poté) a jeho syn Augustin Vojáček do roku 1842. Pomáhal otci ve škole již od roku 1803, ale byl podobně jako František Fuchs z Rousínovce odveden k vojsku. Po zranění v bitvě u Aspern byl ze služby vyvázán. František Burget (působil 1843-1866) byl na svou žádost zproštěn kostelnické služby, když předtím v revolučním roce 1848 přestal chodit po koledě. Pravděpodobně v jeho době byly do kostela pořízeny nové varhany z dílny brněnského varhanáře Františka Harbicha. Po Janu Zeleném (do r. 1883) přišel výborný houslista Antonín Placher (*1853 Ivanovice) a od roku 1896 František Jeřábek (ještě v roce 1921 zastupoval za varhanami nemocného habrovanského kolegu Františka Bujárka). Prameny a literatura: Školní schematismus pro Moravu 1892, Brno 1892; Totéž 1901; Obsah |
