|
Křižanovice (soudní okres Bučovice, okresní hejtmanství Vyškov) 
Víme, že na křižanovické farní škole působil již v první polovině 18. stol. Jiří Rychlý a 1743-1766
jeho syn Josef Rychlý. Matěj Sival (Siwal i Seewald) hrál a učil do roku 1787, podle hlášení vrchního
na slavkovském panství Jiřího Litoměstského hovořil pouze česky. Jan Schübl přišel do obce jako 18letý v květnu 1787, když získal dobré vysvědčení učitelské způsobilosti od Antonína Prossera z kroměřížské (?) normální školy. Na místo byl jmenován vrchností světskou (kníže Václav Antonín Kounic) i místním farářem. Odpovídal za vyučování a hudbu při bohoslužbách v Křižanovicích a přifařených Rašovicích (Schul- und Musikdienst), placen byl vrchností. Po dvaceti letech pilné práce zemřel 23.1.1806 a o místo se ucházel Petr Josef Doležel. Ve své žádosti z 30.1. uvedl, že jeho otec učil přes 20 let v Újezdě a po jeho smrti nějaký čas i on, než přešel do Slavkova. Bohužel již v září 1808 zemřel a farář vypsal další konkurs. Hlásil se sem s ostatními i syn rousínovského rektora a pomocník ve Slavkově František Koutný, ze Sokolnic Ignác Kalina i výše zmíněný Antonín Hrachový z Velešovic. Nakonec byl vybrán rostěnický učitel František Musil, rodák z Dědic. Ten dal ovšem v roce 1815 přednost uprázdněnému místu v Blučině. Jeho nástupcem se stal Matěj Hodes z Chrlic, do té doby působící v Žatčanech. Když 16.3.1826 zemřel, měli zájem o místo v Křižanovicích i kandidáti, se kterými se setkáme ve Švábenicích, Topolanech a Želči. Rektorem se stal Josef Bernard (*8.8.1800 Hrubý Jeseník), tehdy už 7 let podučitel rašovické expositury, když byl předtím 2 roky pomocníkem přímo v Křižanovicích. Celá jeho učitelská dráha byla tedy spjatá s jedním školním obvodem, kde strávil více jak půl století (†21.3.1868) ! V letech 1869-1880 působil v Křižanovicích František Vítek, syn zemřelého rektora dražovického a poté Konstantin Hill ze Staré Bělé u Místku (†1932), jenž přišel r. 1883 z Nížkovic a zastával zde službu ve škole i v kostele dalších 36 let (-1919). Bohužel není zatím známo, kdo byl jeho předchůdce po odchodu Františka Vítka. Pod křižanovickou školu patřila excurendní škola v Rašovicích, kde od roku 1851 působil Vavřinec Slána (tehdy zde byl 118 školou povinných dětí). Prameny a literatura: ZAO fond ÚŘAS karton 2138 sign G 23/3; Školní schematismus pro Moravu 1892, Brno 1892; Obsah |
