|
Křetín (soudní okres Kunštát, okresní hejtmanství Boskovice) Farní kostel sv. Jeronýma v barokním slohu byl dostavěn v roce 1714, varhany s pedálem instalovány roku 1719. Již zápis z roku 1708 zmiňuje kantora Jana Jiřího Riemera, z let -1714-1718- Vojtěcha Dědiče, -1731-1741- Jana Václava Jelínka a krátce po něm -1743-1758- Jana Štěpánovského. Pravděpodobně měl posledních několik let k ruce pomocníka a posléze nástupce Jana Černohorského, jenž v roce 1805 odstoupil službu veškole i na kůru svému synovi. Je o něm známo, že zvládal hru generálbasu, což už na počátku 19. století nebylo zcela běžné. Maxmilan Černohorský, původně purkrabský písař, zastupoval svého otce v nemoci a po jeho odstoupení zůstal v Křetíně celých 20 let. V roce 1825 se chopil šance a odešel do Letovic. Zpíval bas a mimo obligátní varhany prý zvládal hru na všechny smyčcové i dechové ¨nástroje. Místní rodák Florian Král si podle rozšířeného zvyku odbyl několik let služby učitelského pomocnéka zde, poté byl poslán do Letovic ke starému rektoru Jeřábkovi. Po odchodu Maxmiliana Černohorského v konkursu zvítězil a věnoval Křetínu dalších 28 let svého života vyplněného hudbou, než odešel na zasloužený odpočinek. Mimo varhan (byl i svou vrchností uznáván jako dovedný hráč) zvládal i hru na housle, klarinet i fagot a dovedl si poradit i řadou nástrojů žesťových. Dobrým varhaníkem byl i jeho nástupce Antonín Kolouch, jenž po 35leté službě v Křetíně rovněž odešel na odpočinek, který mu byl dopřán 15 let. V letech 1888-1922 uzavřel řadu křetínských kantorů František Kulda (*1857). Penzi strávil v rodných Ivančicích. Prameny: AVA fond Hof- und Studienkomission sig. 18 karton 776; MZA fond B 1 karton 1616 fol. 256; B 12 karton 8 č. 218; karton 19 č. 488; B 14 karton 1726 ff. 665-670; E 82 kn. 2897; SOkA Blansko fond Národní škola Křetín, Školní kronika; Obsah |
