|
Křelov (něm. Krönau, soudní okres Olomouc, okresní hejtmanství Olomouc) Dnešní farní kostel sv. Jiljí byl postaven v roce 1993 na místě staršího, zbořeného v 80. letech 20. století. Ovšem již v roce 1681 bikup nařídil vydržování rektora, kterému však farníci nic nedávali. Podle údajů z roku 1771 byl již tehdy zděný kůr, na kterém byly varhany s pedálem. O dvě generace později - v roce 1839 postavil v Křelově olomoucký varhanář Jan Nepomuk Staudinger 13rejstříkový nástroj, který při kolaudaci prohládl farář, kostelní hospodář, místní rektor Hrachovina i zástupci věřících. V současném kostele supluje klasické varhany nástroj elektronický. V Křelově působil již počátkem 18. století zakladatel hlavní větve kantorského rodu Merlíčků Pavel Merlíček, nejpozději od roku 1711 je v pramenech nezýván rector. Bohužel nejsou zatím k dispozici jeho osobní data, Byl již po smrti, když se v roce 1742 ženil jeho syn Karel Josef Merlíček, aktuální ludirector. Ten koncem roku 1749 získal leší službu v Hnojicích a do Křenova byl přijat Ondřej Elsner, doložený ještě v roce 1758. Od roku 1777 zastável rektorskou službu Pavel Hrachovina a po resignaci v roce 1805 pokračoval jeho syn Antonín Hrachovina, a to až do své smrti v roce 1841. František Diblík se sotva dožil padesátky a po jeho smrti (1858) místo získal Antonín Ryšavý, výborný hudebník i zpěvák. Věnoval se v Křelově více než dvěma generacím dětí, který vštěpoval základní poznatky ve čtení, psaní, počítání i v hudebním umění. Národní obrození jej nenechalo stát stranou, takže mimo řadu dalších aktivit odvedl svůj díl práce ve Čtenářsko-pěveckém spolku Cyril, na kůru se přidržel ceciliánské respektive cyrilské reformy. Za svou dlouholetou činnost byl při odchodu na odpočinek v roce 1890 jmenován čestným občanem obce. Prameny, literatura: MZA fond B 12 karton 12 č. 320; karton 23 č. 604; ZAOO matriky č. 6360-6363, 6372-6374 Křelov 1697-1860; SOkA Olomouc fond O 5 - 128 Školní kronika Křelov 1883-1940; Sehnal Jiří, Barokní varhanářství na Moravě I., II., Brno 2003, 2004 Obsah |
