|
Krásensko (soudní okres Vyškov, okresní hejtmanství Vyškov) Ke Krásensku bylo přiškoleno Podomí (Poidom) a dlouhá léta byl krásenskému rektorovi podřízen jeho kolega v Ruprechtově, to znamená, že krásenský sice přímo nenacvičoval hudbu a zpěvy pro slavnostní bohoslužby v Ruprechtově, ale byl odpovědný (a tím také placený) za definitivní provedení. - Zatím nejstarším zjištěným krásenským kantorem je rodák z Opatovic Ignác Palma, jehož na krásenskou školu přijal počátkem roku 1786 lokální kaplan P. František Holásek. Palma měl velmi dobré vysvědčení a Holásek jej přijal ke službě v kostele a vyučování mládeže (zu seinem kirchlichen Handlungen und Unterrichte der Jugend). Jisté je, že Palma vyučoval česky. Po dvou letech odešel do Výšovic, kde převzal školu po svém otci. Od r. 1787 působil v Krásensku Jan Kalivoda (*1763) a na přelomu století přišel Florian Španěl (*1766 nebo 1774), schopný hudebník. Po jeho smrti (14.8.1822) pokračoval místní rodák František Kalous (*15.4.1789) až do smrti v říjnu 1846. Dá se říci, že Krásensko přes svoji odlehlost vykazovalo poměrně vysokou úroveň školy i kůru a místo zde dostávali kantoři zkušenější. Nebylo tedy nic neobvyklého, že další rodák Václav Kubčík dosáhl tohoto postavení až téměř po čtvrtstoletí praxe (* 23.9.1804). Byl dobrý hudebník, ale povahu měl prudkou a neuměl ji ovládat. Dokonce se dochovaly stížnosti nadřízených na jeho hrubé chování a zacházení s dětmi. Roku 1872 odešel na odpočinek do Nového Rousínova, kde 28.6.1882 zemřel. Zde musíme poopravit údaje Františka Müllera, jenž v roce 1946 vydal publikaci o Krásensku - klade působení Václava Kubčíka v Krásensku do let 1831 - 1872. Kubčík v té době v Krásensku učil, ale jako pomocník Kalousův od r. 1825. 1.12.1843 byl ustanoven samostatným (ex currendo) pomocníkem v Ježkovicích a podle zprávy krásenského lokálního kaplana Václava Žlutického okresnímu školnímu dohlížiteli Václavu Šoupalovi z 10.12.1846 obdržel Václav Kubčík ustanovující dekret krásenského učitele 30.10.1846. - Jeho nástupce František Žáček (*20.2.1848 Žďárná) věnoval Krásensku téměř polovinu svého života. Pílí a láskou k hudbě nahradil zkušenosti předchůdců a sloužil ke spokojenosti všech kolem až do r. 1906. Zemřel zde 19.10.1919. Prameny a literatura: Školní schematismus pro Moravu 1892, Brno 1892; Obsah |
