|
Kelč (soudní okres Hranice, okresní hejtmanství Hranice) 
Původní kostel z doby biskupa Roberta (1202-1240) byl dřevěný a stál na hřbitově, vyvýšeném místě mezi Starým městem a Posvátnem. Byl postaven
Tento kostel sloužil do r. 1776. Nový byl dostavěn v roce 1784 za 25 700 zlatých. Na kůru byl počátkem
19. století jen positiv o 5 rejstřících, v děkanské matrice ohodnocený jako velmi špatný.
V roce 1845 zde postavil Jan Neusser varhany s 21 rejstříky jako své největší dílo, dnešní pneumatický nástroj
pochází z roku 1997.Rektor si na přelomu 18. a 19. století přišel na vcelku solidní sumu 283,30 zl, z toho ovšem odměna za obstarávání chrámové hudby činila pouhý jeden zlatý, za komplexní plnění rektorských služeb dostal z kostelních peněž 4,33 zl a od obce Kelč 22 zl a od 11 přifařených obcí dohromady dalších 11,19 zl, na štolových poplatcích získal 50 zl. K roku 1713 se váže zmínka o rektorovi Janu Regerovi, po něm, nejpozději od roku 1719 asi do roku 1730, následoval Ferdinand Benátek. V roce 1735 se připomíná Karel Vrbáček, 1750 Jakub Maděra, v letech 1756-1775 František Demel, předtím ve Všechovicích, jenž už ve svém poměrně vysokém věku odešel do Zašové. Augustin Solař z Kelče nastoupil 1.10.1775 a službu vykonával až do své smrti (1820). Působení literaturou uváděného Jana Jiřího Regera znamenalo pouhou epizodu, neboť záhy resignoval a stal kontrolorem tabáku. Do Kelče pak přichází Vincenc Výstřela, jenž zde do své smrti (1861) strávil čtyři desítky let. Oporou v poslední době se mu stal jeho pomocník, zeť a posléze nástupce František Daněk. Za poslední rektory v Kelči můžeme považovat Františka Křičku (zde v letech 1877-1891) a Antonína Svěráka (do roku 1897). Prameny, literatura: MZA fond B 1 karton 1617 fol. 1038; B 12 karton 13 č. 341; karton 25 č. 652; B 16 kn. 394 Děkanská matrika Kelč 1806; ZAOO fond ÚŘAS karton 2321 sign. L 7/9-1; ZAOO matriky 6506, 6507, 6508, 6514, 6515 Kelč 1708-1824; AVA 1780; Bartovský Václav, okres Hranice, Brno 1909 str. 216; Sehnal Jiří, Barokní varhanářství na Moravě II., Brno 2004, str. 24; Obsah |
