|
Ivanovice na Hané (soudní okres Vyškov, okresní hejtmanství Vyškov) Podle autora Pamětí Ivanovic na Hané Františka Hladkého už v r. 1662 působil v Ivanovicích jako rektor školy, varhaník a zvoník Jiří Jelínek z Kostelce. V ivanovické matrice je zapsáno, že 27.3.1699 byl "Pochowan Giržik Jelinek Rektor Eiwanowský starži sweho 76 leth. Umřel pak 25. Martii". - Poté je ještě v roce 1713 uváděn František Ignác Adamovský, jenž místo získal klasickým způsobem: postaral se o vdovu sňatkem 26.2.1700 v Pustiměři. V rukopise zachované poznámky k dějinám Ivanovic P. Jana Hudečka obsahují další jména, např k r. 1706 Martina Obšila, podle všeho zámožného natolik, že mohl občas půjčovat peníze i obci a krátce nato, k r. 1712 Maxmiliána Sargona. Zatím však nebylo možné je ověřit v pramenech. 1734 se stal ivanovickým rektorem Václav Bezděk (psán někdy Bezděcký) z Lulče a po jeho odchodu do Kralic (1765) zde nacházíme (1768) Jana Daňka. 
Hladkého Dějiny neuvádějí pro léta asi 1770-1786 Františka Radu (*1733). Byl vystřídán
Františkem Stránským, jenž odešel r. 1824 na odpočinek a 19.2.1830 zemřel. Filip Sedláček
pracoval na ivanovické škole jako pomocník čili preceptor už od r. 1814 a jako rektor až do smrti 11.4.1868.
Z jeho doby pochází následující příhoda (cit. z díla Frant. Hladkého): "Roku 1842 byli zde preceptory dva zdejší rodáci, Jakub Hanák a Ignát Šmíd (viz Chvalkovice, pozn. P.H.). Oba bydlili ve škole ve společném bytě. Kromě vyučování měli na starosti obstarávati službu zvonickou. Jednoho večera usínali s dýmkou v ústech. Zápalkou odhozenou do plivátka vzňaly se piliny, ale jen doutnaly. Usínající učitelé toho nepozorovali. V Ivanovicích žil v té době jakýs cizí, blbý chlapík, Josef, jenž živil se milodary. Tento Josef zvoníval za učitele klekání. Každého dne časně ráno přicházíval k učitelům pro klíč od věže. Když přišel ráno po onom osudném večeru do školy pro klíč a nikdo mu neotvíral, stropil povyk a tak se stalo, že probuzený pan rektor brzy poznal příčinu, proč učitelé neotvírali a přivolal pomoc. Ze zadušených vskřísil se jeden za chvíli, ale druhý až za několik hodin." - Po roční episodě Františka Koutného nastoupil 25.7.1869 Antonín Wiedermann (*8.6.1934 Dolní Štěpánov †27.7.1914 Újezd), od r. 1872 nadučitel. Je snad zbytečné připomínat, kolik výtečných umělců dal tento rod světu. Méně známo však je, že dědeček ve Francii žijícího světového cembalisty Stanislava Hellera Karel Heller (*7.8.1851 Stavenice †19.2.1898 Topolany) byl ivanovickým kantorem (pod Wiedermannem) v letech 1876 - 1889, než odešel do Topolan. Prameny a literatura: Školní schematismus pro Moravu 1892, Brno 1892; Přehled podle obcí Obsah |
