|
Francova Lhota (soudní okres Valašské Klobouky, okresní hejtanství Uherský Brod) 
Farní kostel sv. Štěpána Uherského pochází z roku 1784. V roce 1796 zde postavil menší varhany slovenský
varhanář Martin Pažický, dnešní varhany pocházejí od Matěje Strmisky z roku 1917 a bohužel se jeho přičiněním
nedochovala ani stará skříň, kterou v roce 1915 ministerstvo kultu požadovalo zachovat.V roce 1787 se zde krátce zastavil rektor Jan Bylnický (*1762), než odešel do Brumova a nakonec do Štítné. Není zatím známo, kdo následoval po něm, první z rodu Kašpárků Josef Lukáš Kašpárek je doložen pramenně k roku 1796, tedy v době postavení Pažického varhan, a to ještě je pravděpodobné, že se údaj o tomto roce vztahuje k počátku jeho praxe pomocníka ve Slušovicích, poněvadž existují doklady o délce jeho působení ve Francově Lhotě, 
posunující jeho činnost do let 1799-1845.
Jeho služba přešla, byť ne bez potíží, na syna Josefa Kašpárka (*1801 zde, pomáhal otci již od roku 1825,
a to prvních 7 let bezplatně) a krátce před smrtí jej zastoupil syn Augustin Kašpárek (*1843 zde),
dosud podučitel v Šumicích, kam se 1880 vrátil jako nadučitel.
V roce 1880 byl na zdejší školu i kůr přijat potomek rozvětveného kantorského rodu Josef Merlíček
(*1840 Lovčičky), jenž zde do odchodu do výslužby strávil dvě desítky let. Nadučielé Karel Kopecký
a František Kreml (*1854 Ivanovice) se ve Francově Lhotě zdrželi jen pár let a posledním rektorem se v září 1909 stal zeť
Augustina Kašpárka Jan Kuba, jenž po pádu monarchie varhanickou službu vypověděl.Prameny: MZA fond B 12 karton 3 4. 123` karton 20 4. 516` AMB fond Sbírka rukopisů kn. č. 5581 Úmrtní protokoly 1929; Peřinka František Václav, VM okres Valašské Klobouky, Brno 1905 str. 175; Trojan Jan 2000 str. 347; Blesík Jan, Francova Lhota. Historický obrázek obce, jejího území, lidu a života do konce 19. století. Francova Lhota 1997; Sehnal Jiří, Barokní varhanářství na Moravě I., II., Brno 2003, 2004; Obsah |
