Bruntál (soudní okres Bruntál, okresní hejtmanství Bruntál) Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie (původně sv. Václava) je zmiňován již ve 13. století a varhany s regálem uvádí děkanská matrika z roku 1672. V roce 1779 zde postavil dvoumanuálový nástroj Josef Sebastian Staudinger za 1500 zlatých. Na jejich místě dnes stojí rovněž dvoumanuálový nástroj Rieger op. 2098. Zatím nejstarším známým bruntálským rektorem se jeví Julius Schöffert k roku 1672, již 1664 uvádí matrika varhaníka Eliase Kheila. V letech -1680-1688 je zde prokázán Schurektor Johann Georg Baumgartner, po něm Schulmeister Johann Christoph Arlet. Po roce 1717 v Bruntále působil Thomas Maletz, v úmrtním zápise (1749) psán již jako fuitus Rector Scholae Freudenthalii. Následoval Josef Andres a po jeho smrti Anton Heerde, jenž byl do Bruntálu přijat již v roce 1749 jako Adstant či Auditor Scholae a po smrti Johanna George Knappeho si polepšil jako Cantor. Rektorskou službu vykonával až do své smrti (1781). Poté byla funkce rektora svěřena místnímu rodákovi Antonu Schlichtigovi, dalším rektorem byl Augustin Jäckel a po jeho odchodu do Opavy Stadtschulrektor Franz Haas. Jako kostelní zaměstnanci resp. hudebníci působili ve škole i rektorovi pomocníci: jako dosud nejstarší prokázaný Cantor Scholae Freundenthalii je nám znám Johann Georg Knappe (-1750-1755), pak již zmíněný Anton Heerde, dále v letech -1759-1780 rektorův syn Johann Josef Andres a 1781-1800- další rektorský syn Anton Heerde ml., v roce 1794 se jen mihne Mathias Ruprecht a z počátku 19. století je znám ještě Anton Bernd. Je velmi pravděpodobné, že ve škole pomáhali i varhaníci. Mimo Eliase Kheila známe bohužel jen další tři jména: po roce 1750 to byl Johann Schlichtig, 1781-1800- Johann Franz Berndt a před rokem 1821 Ferdinand Thiel, uváděný poté jako učitel 1. třídy. Prameny: Obsah |