|
Brumov (soudní okres Valašské Klobouky, okresní hejtmanství Uherský Brod) 
Kostel sv. Václava původně gotický, naposledy podstatně přestavěn 1834. Koncem 18. století byly na hudebním kůru
osmirejstříkové varhany, nahrazené až 1929 dvoumanuálovým nástrojem fy Rieger.Škola byla v Brumově zřízena jistě roku 1611 Janem Kavkou Říčanským, z rektorů, působících zde v 17. století, je zatím znám Matěj Blaho Vagiovský (-1634-1640-), Mikuláš Lonský a poté Mikuláš Púchovský (1651-1691), koncem 50. let ještě Benedikt Urbaník. Dne 16.11.1676 se v Brumově oženil rektor Jan Mathiades (Matějků, Matějkových) a jeho stopy po roce 1679 mizí. Pocházel z Pruského v Uhrách a nelze vyloučit, že se vrátil do své domoviny. – Před koncem 17. století (-1696-1698-) se v Brumově zastavil Jiří Antonín Červenčík, prokázaný v letech 1710-1712 jako rektor v Uherském Brodě. Až v roce 1760 nacházíme v Brumově Martina Jančíka, jehož cesta, stejně jako Červenčíkova, vedla do Uherského Brodu (1769)), kde sloužil jako Ludi Rector ještě 1778. Větší část svého života, celých 45 let (1761-1805) Brumovu věnoval Václav Míka, než podlehl mrtvici. Kolem roku 1778 byl jeho pomocníkem ve škole i na hudebním kůru syn klobouckého rektora František Horalík, když odešel ke stárnoucímu otci, po roce 1781 Jan Feigerle a po jeho odchodu do Štítné půl druhého roku Jan Valíček. 1785-1787 vykonával službu pomocníka Jan Bylnický, poté rektor ve Francově Lhotě. Po smrti Václava Míky zvítězil ve výběrovém řízení a rektorské místo získal. Během let však službu zanedbával a následkům neustálých stížností se vyhnul včasnou komutací do Štítné. Tamější Ignác Vymazal se v Brumově osvědčil, v roce 1845 dokonce dokonce získal prestižní titul vzorového učitele (Musterlehrer). Byl výborným hudebníkem. V letech 1819-1823 byl jeho pomocníkem velmi schopný Antonín Vicenec, 1831-1833 František Nevoral, najpozději od roku 1836 jeho synovec František Vymazal ještě před rokem 1843 Antonín Unzeitig, po něm František Libor Brož a 1846 krátce Jan Budík. Po smrti Ignáce Vymazala byl provizorem ustanoven synovec František Vymazal a při výběrovém řízení jej školdozorce přes jeho mládí stavěl na roveň starším uchazečům. Místo nakonec získal dosavadní kantor v Suché Lozi František Hauerland, ale tíživá rodinná situace jej přinutila resignovat prakticky ještě před nástupem do služby. Po opakovaném výběrovém řízení získal důvěru výtečný hudebník (dokonce skladatel), vzorový učitel Jan Dukát, byť byly na konsistoři zkoumány spíše jeho zásluhy na dosavadních působištích. V Brumově podle školní kroniky kupodivu nechával hudbu na kůru pomocníkovi a za varhany usedal jen v době jeho absence, soukromě ale hudbu vyučoval, zejména hráče na dechové nástroje. Z jeho pomocníků známe Fabiana Karhana (1.8.1853-1859), Františka Skývu (1858-1859), Augustina Kašpárka (1859-1860)), Antonína Kremla (1859-1862), Jana Červinku (-1859-1860), Jana Matějíčka (1860-1869) a Josefa Poštolku (1.9.1865-1868). Po Dukátově smrti se jeho nástupcem stal Josef Karel Merlíček, v té době otcův provizor v Archlebově, jenž koncem školního roku 1874/75 postoupil na místo nadučitele v Pozlovicích. Z jeho podučitelů lze uvést alespoň Antonína Grosse (1867-1871) a Eduarda Kroupu (1.9.1869-1870). Posledním brumovským kantorem, působícím současně jako elementární učitel i varhaní respektive ředitel kůru se v září 1875 stal František Růžička. Prameny: Obsah |
