Eichler Josef *28.3.1811 Dřevohostice †3.1.1900 Velké Hostěrádky Syn olomouckého choralisty. V letech 1842-1862 působil jako rektor ve Slavičíně, 1862-1875 učitel a varhaník ve Švábenicích před Gromesem, pak odešel do Rajhradu, kde asi do roku 1890 působil jako varhaník klášterního kostela, načež odešel do Hostěrádek ke dceři, provdané za velkostatkáře Herzmanského. Tam byl s velkou pravděpodobností v kontaktu s členy Čtenářsko-pěveckého spolku Metoděj, byť se jeho jméno na seznamech členů neobjevuje, ale jeho rukopisy včetně děl jeho přátel z mládí se nakonec ocitly v pozůstalosti spolkového pokladníka Františka Prokopa. V mládí se stýkal rovněž s vlkošským rektorem Františkem Lorencem, později regenschorim u P. Marie v Kroměříži, vlastnil několik opisů jeho děl, která vyhovovala jeho potřebám ve Slavičíně a Švábenicích. Byl malý, kulaté postavy, vždy pečlivě vyholený. V Rajhradě mu přezdívali "pantáta". Vynikal zejména přednesem varhaních fug, kolegové jej ctili i pro jeho obecnou znalost klasické hudby. Prameny, literatura: Školní kronika Švábenice; matrika *Švábenice 1842-1882 Tom. V.; Zápisy o výborových schůzích ČPS Metoděj 1888-1900, soukromé držení; Notový materiál z majetku Jos. Eichlera, soukromá sbírka; Hlaváček Petr, Kantoři na Vyškovsku. Vyškov 2004; Obsah