Zpět

Varování dědického faráře Šimonu Cirfusovi z 3.3.1837 kvůli nadměrnému pití
Nachdem einige recht Vaterliche Ermahungen unter vier Augen, bei Ihnen fruchtlos bleiben so ist es meine Pflicht, als Ortsseelsorger Ihnen über folgenden meine Unzufriedenheit bekannt zu geben:
1ts Ich warnte Sie schon zweimal, die öffentlichen Schandhausen nicht zu besuchen, weil Sie bereits schon ein ganzer Brandweintrinker sind, und oft schon früh von Slibowitz so sehr stinken und angetrunken sind, da Sie Son- und Festtags auch der Orgel, Confusionen im Liederspielen machen, die jeden musikalischen Prister beim Altar, die Pfarrkinder, im Singen stören.
2ts Ich warnte Sie zuerst freundschaftlich, und sagte, daß Sie lieber schon bei Hause trinken möchten; aber Sie gingen trotzdem wieder in das Wirthshaus, schimpfen und lügen, über Ihren Vorgesetzte, und sagen, da Ihnen niemand das Wirthshausgehen verbitten kann - was sehr wenig Verstand von Ihnen Verräth, weil Sie doch wissen sollen, da Sie ein öffentlicher Lehrer sind, der mit gutem Beispiel der ganzen Gemeinde vorgehen sollte.
3ts Daß Sie sehr wenig Menschenverstand haben, haben Sie dadurch beweisen, daß Sie die dieditzer Kirchenpauken in die Schänkhausen zu Tanzmusiken, ohne alles Vorwissen mehrmahl weggeliehen haben, hiedurch haben Sie den hohen Kirchen- und Schulpatron, und auch mir als Pfarrer eine Schande gemacht, die ich Ihnen kaum vergessen kann. Aus allen diesen geht hervor, daß ich Ihnen folgende Weisung zu letzten mahle gebe:
wegen Ihrer Trunkenheit
a/ die Orgel dem Gehilfen allein zu überlassen, weil Ihr Spiel unträglich ist.
b/ Wenn Sie hiesiger Lehrer bleiben wollen, und Sie meinen freundschaftlichen Rath, in Wirthshaus öffentlich verspotten - so befehle ich Ihnen itzt, in Namen Ihrer hohen Schulpatrons - in Namen unseres Excellenz Bischofs, und in Namen der politischen Schulverfassung, keinen Tritt, in ein hiesiges Wirthshaus zu machen. Heute noch mache ich vor allen Obigen die Anzeige an, das Hochwürdige Schul Inspectorat, und Amt von Wischau, und wie ich höre, daß Sie mir einen Tritt ins Wirthshause gehen, so mache die Anzeige, bei hohen Patron, und bei brünner Hochwürdigsten Consistorium.
c/ Ferner rathe ich Ihnen, von Chor, weder Pauken, noch ein anderes Instrument, zu verleihen, und wenn etwas weggeleihen wäre (Waldhorn etc.) es alsogleich in die Ordnung zu bringen; ich werde vielleicht morgen das Chor visitieren. So etwas verleihen kann nur der, der von früh bis morgens von Brandwein oder Slibowitz benebelt ist.
d/ Auch das Lügen, gegen Ihre Vorgesetzte müssen Sie sich abgewöhnen.
Diesen Erlaß rathe ich Ihnen, einige Mahl zu lesen, und zu beherzigen, den werden Sie unter meinen Namen Schreiben gelesen dan auch Ihren Namen beisetzen, und mir zurückschicken.
Dieditz am 3ten März 1837.
Jos. Fürst Dech. u Pfr.

Simon Cyrfus
Bittet unterthänigst geruhen mir diese Fehler, die mich Schmerzen [tun] gnädigst zu leztenmahl zu verzeihen
.
Po vpravdě otcovském, leč bezvýsledném napomenutí mezi čtyřma očima je mou povinností duchovního správce dát Vám najevo svou nespokojenost.
1. Varoval jsem Vás již dvakrát, abyste nenavštěvoval veřejné domy hanby, neboť jste sám téměř zcela závislý na alkoholu a často jste již časně zrána tak opilý a páchnete slivovicí, že o nedělích a svátcích děláte při hře na varhany takové chyby, že rušíte každého hudebně slyšícího kněze i farníky.
2.Varoval jsem Vás nejprve přátelsky a radil Vám, ať raději pijete doma, ale Vy jste opět šel do hostince, kde jste lhal a pomlouval své představené. Říkal jste, že Vám nikdo nemůže zakázat chodit do hostince (jak málo rozumu od Vás!), neboť Vy sám musíte nejlépe vědět, že jste veřejným učitelem, jenž má být dobrým příkladem celé obci.
3. Jak málo lidského porozumění máte, je vidno z toho, že jste bez jakékoli předchozí domluvy vícekrát vzal kostelní tympány do šenku k taneční muzice a tím mi jako faráři udělal takovou ostudu, kterou Vám sotva budu moci zapomenout.
Z toho všeho jsem vyvodil následující závěr:
a/ Pro své pití předáte varhany svému pomocníkovi, neboť Vaše hra je neúnosná.
b/ Jestli chcete zůstat zdejším učitelem (a to se ještě v hostinci veřejně vysmíváte mým přátelským radám!), přikazuji Vám nyní jménem Vašeho školního patrona jeho Excelence biskupa a jménem školní ústavy - ani krok do zdejšího hostince. Dnes posílám oznámení na školní ispekci a vyškovský úřad a jakmile uslyším, že jste udělal jen krok do hostince, podám zprávu vysokému patronu a brněnské konsistoři.
c/ Dále Vám radím všechny nástroje, ať tympány či jiné (lesní roh aj.), jenž jste si vypůjčil z kůru, okamžitě v pořádku vrátit. Snad již zítra udělám visitaci kůru a doufám, že do té doby vystřízlivíte.
d/ Také lži o Vašich představených musíte odvolat.
Radím Vám přečíst tento výnos si ještě jednou a vzít si jej k srdci. Pak pod mé jméno napíšete četl, připojíte své jméno a pošlete mi zpět.
Dědice 3. března 1837
Josef Fürst děkan a farář

Šimon Cirfus
prosí poníženě naposledy o prominutí bolest působících chyb.
Zpět