Želeč Z želečských kantorů známe jménem pouze tři, kteří ovšem dohromady učili nejméně 80 let. Podle zprávy zemského školdozorce Ignáce Mehofera konsistoři o stavu škol na Moravě z 13.1.1784 zde tehdy nebyla ještě řádná škola, jen několik dětí učil místní hostinský. V letech 1804-1831 zde působil Jiří Deutscher, syn vyškovského Matěje Deutschera (*19.3.1769 Vyškov †26.9.1831 Želeč) a alespoň do roku 1867 Jakub Chrast. Mladší údaje archivy neobsahují. Snad již od roku 1872 (ještě 1892) působil v Želči František Dobiáš (*1843 Želeč?). Postavení učitelů ještě na počátku 19. století ilustruje například ponížená suplika Jiřího Deutschera k arcibiskupu Rudolfovi (jenž byl mimochodem Beethovenovým žákem a v kroměřížském zámeckém archivu je zachována celá řada jeho zdařilých skladeb) o svolení dát pomocníku Františku Vítkovi svou dceru. Z archivních pramenů vysvítá, že ke svatbě nakonec došlo, ale Anna Marie Vítková již roku 1825 jako 30letá zemřela. Prameny a literatura: Školní schematismus pro Moravu 1892, Brno 1892; Obsah