Zpět

Rousínovec (Starý Rousínov, něm. Altraussnitz, soudní okres Slavkov, okresní hejtmanství Vyškov)


Kolem roku 1720 přišel do Starého Rousínova Michael Vitouch (psán v pozdějších přepisech i Viťouch, v matrikách Wittauch) a působili zde zdárně přes čtyřicet let, až do smrti 12.5.1763. Jméno jeho nástupce je poněkud sporné. Ve školní kronice se dočteme o Janu Roskolínkovi, který odešel roku 1767 do Bučovic, zatímco v kostelních účtech bučovických najdeme jako bývalého starorousínovského rektora Jana Opilíka (Opelika). Otázku, kdo z nich byl rektorem v Rousínovci, se zatím nepodařilo pro nedostatek pramenů vyřešit. Roku 1767 se stal rektorem ve Starém Rousínově první ze čtyř Fuchsů, Jan Fuchs (1690? - 21.1.1780 Starý Rousínov). Je velmi pravděpodobné, že přišel z Komořan, kde se 1.9.1750 narodil jeho syn a pozdější nástupce Václav Fuchs, jenž zastával místo po otci plných 40 let, přičemž celou dobu jeho působení v Rousínovci byl jeho pomocníkem neboli preceptorem. 1820 odešel na odpočinek (†16.8.1829) a službu předal svému synovi Františku Fuchsovi. Tento (*1792) složil roku 1810 zkoušku učitelského pomocníka a čtyři roky učil na excurendní škole ve Velešovicích spadající pod školu v Rousínovci. 1814 byl ustanoven učitelským pomocníkem na městské škole ve Slavkově a v Brně složil učitelské zkoušky. 11.4.1815 odchází na vojnu. Pravděpodobně dobrovolně, neboť učitelé již dlouho odvodu nepodléhali.
Že resignace ve prospěch syna vojáka nebyla jednoduchou záležitostí, vyplývá z korespondence otce i syna s konsistoří poté, co otec téměř 69letý svůj úmysl předat službu synovi oznámil v žádosti o resignaci z 19.3.1819. V té době byl totiž František kaprálem 29. dělostřeleckého pluku vévody Viléma Nasavského a učitelem plukovního vzdělávacího střediska (Lehrer im Regiments-Erziehungshause). Po poslední žádosti o místo učitele v Rousínovci datované 20.9.1820 obdržel ustanovující dekret 21.9., 20.11. byl propuštěn do civilu a 25.11.1820 převzal školu. I tak strávil na vojně podle svého udání 5 let, 8 měsíců a 13 dní.
Václav Fuchs užíval výměnkářského života ještě do 16.8.1829.
Když František Fuchs odcházel roku 1869 do výslužby (zemřel 29.5.1874), psal jeho syn Josef Fuchs ve své žádosti o místo, že je rodilým Moravanem z Klopiny u Mohelnice, že podučitelskou zkoušku složil v Olomouci, učitelskou v Brně. Učil poté rok ve velkém Týnci, rok v Drahanovicích, 3 roky v Milonicích, rok v Křižanovicích a tři měsíce provizorně na marefské střední škole. Od roku 1866 byl pomocníkem ve Starém Rousínově, kde plnil i hudební povinnosti v kostele.Penze se Josef Fuchs nedočkal, zemřel 10.3.1890 ve věku 48 let. Místo tehdy získal Jindřich Toman, zapálený hudebník, pozdější učitel sborového zpěvu na vyškovském gymnáziu. Roku 1903 se vyměnil s nosálovickým Josefem Lukáškem. Ten na rozdíl od mnohých učitelských kolegů, opouštějících chrámové kůry, zůstal u varhan i po odchodu do důchodu (1924) prakticky do smrti.

Prameny a literatura:

Školní schematismus pro Moravu 1892, Brno 1892;

Obsah