|
Líšeň (něm. Lösch, soudní okres Brno-okolí, okresní hejtmanství Brno) 
Již krátce po 30leté válce, v letech 1654-1658 se v matrice pokřtěných objevuje rektor Jan Lebeda,
od roku 1666 Jiří Pelikán, jenž ovšem kolem roku 1672 pověsil kantorské řemeslo na hřebík a věnoval se
podnikání. Brzy se stal ctěným a váženým šenkýřem na líšeňském rathause. 1672 byla také postavena nová škola
a prvním rektorem se stal Pavel František (*1621 †6.2.1681 Líšeň). Není bez zajímavosti, že po smrti své
manželky Doroty (27.8.1678) své jméno změnil na Pavel Fabritius. Po jeho smrti nacházíme v Líšni
v červnu 1681 rektora Jiřího Šmerdu, 1696 Jana Kosa, 1697-1700 Jana Otmanského. Krátce po svém příchodu do Líšně zamřela Marie, 37letá manželka Bohumíra (Gotfrida) Šenkýře toho času Rektora líšeňskéhoa měsíc nato s třídenním odstupem i dcery Kristina a Barbora. Bohumír se podruhé oženil a své jméno zkrátil na pouhé Šenk (Schenck, Schönk). Kolem roku 1725 zde sloužil Mikuláš Červenčík, pravděpodobně totožný s Mikulášem Červenáčkem v Topolanech v letech 1733-37. -1739-1743- Jiří Schubert, -1767-1786 František Petříček (*1719), za jehož působená byla v roce 1781 postavena nová školní budova. 1786-1813 Pavel Hradský, dosud rektor v Komořanech, 1813-1863 Matěj Kvapil, dobrý hudebník. Po něm následoval jeho dlouholetý pomocník a posledních 10 let varhaník František Saidák, jenž zemřel v únoru 1877. František Mašíček, ve funkci nadučitele od roku 1874, si zažil trpké chvíle, když se 4 roky (1879-1883) handrkoval o plnění smlouvy o varhanické smlouvy, která mu byla vypovězena, než měly být varhany opraveny či nově postaveny. Byl činný i ve Vzdělávacím pěvecko-divadelním klubu (1891-), 7.8.1894 odešel na odpočinek. Prameny, literatura: MZA Brno fond E 67 kn. 1981, 1982 matriky Tvarožná; AMB matriky 18/1-18/28 Líšeň 1649-1900; AMB Školní kronika Líšeň 1874-1914; Hlaváček Petr, Kantoři na Vyškovsku, Vyškov 2004 str. 30 Obsah |
