|
Frýdlant nad Ostravicí (něm. Friedland, soudní okres Místek, okresní hejtanství Místek) Farní kostel sv. Bartoloměje z roku 1665. Prvním známým frýdlantským rektorem je Jan Havlas (-1669-1677-?), jenž odtud odešel zatím neznámo kam. Jeho nástupcem se nejspíš stal Sebastian Měšťánek (Miesscanek), který zde zemřel v roce 1703. Přes půl století zde působil místní rodák Antonín Kraut (1701-1756). Jeho syn Antonín Kraut pokračoval v otcových stopách, zdárně plnil své povinnosti školní i hudební, ale pro uživení své rodiny musel ještě provozovat zámečnické řemeslo. Koncem roku 1789 se mu zdatným pomocníke ve škole i v kostele stal Jiří Sokol, kterému Antonín Kraut po třech letech své místo odstoupil. U osoby Jiřího Sokola je doložena jeho varhanická služba, byť ji musel jistě plnit nejpozději Antonín Kraut mladší, protože děkanská matrika z roku 1764 uvádí na hudebním kůru varhany. Od roku 1824 pomáhal Jiřímu Sokolovi syn Jan Antonín, jenž však po smrti otce a provizoriu Františka Fialy nezískal důvěru patrona, takže odešel na místo samostatného katora ve Staré Vsi pod Ondřejníkem. Ve Frýdlantě 4.2.183 nastoupil rektor Karel Paráček, poměrně mladý, ale vrchností velmi chválený. Jako pomocník mu zůstal dosavadní provizor František Fiala, jenž mimo varhany ovládal řadu dalších hudebních nástrojů a vyznal se ve figurální hudbě. V letech 1870-1886 následoval Vilém Barvič, aby své znalosti a zkušenosti posléze uplatnil ve Valašském Meziříčí. Prameny, literatura: AVA 1780...; MZA fond B 12 kart. 15 č. 386; kart. 25 č. 650; B 14 kart. 1706 fol. 618; kart. 1716 fol. 356-358; kart. 1736 fol. 338; ZAOO fond ÚŘAS sign. C 8/9-4; SOkA FM fond Děkanský úřad Místek kart. 5 i. č. 89; Cyril 1933 str. 37; ČSHS I. str. 60 Obsah |
