Zpět

Drahotuše (soudní okres Hranice, okresní hejtmanství Hranice)

Kostel sv. Vavřince v Drahotuších Farní kostel sv. Vavřince byl nově postaven v roce 1787. Ve starém kostele stál již v roce 1758 6rejstříkový positiv Františka Schwarze; není zcela jasné, jestli byl umístěn i v novém kostele, ale jeslikož se roce 1795 Drahotuše zajímaly o 14rejstříková nástroj z Velehradu, je to pravděpodobně (velehradské varhany se tenkrát dostaly do Veselá). Jisté ovšem je, že již od roku 1734 se na kůru v Drahotuších začala (pozvolna) provozovat figurální hudba. V roce 1806 postavil v Drahotušském kostele olomoucký varhanář Jan Nepomuk Staudinger spolu se svým synem Fabianem dvoumanuálový nástroj o 18 rejstřících za 1600 zlatých.
Již počátkem třicetileté války zde byl rektorem Albert Vít (Albertus Vitus), jenž odešel do Hranic, od roku 1644 pokračoval Pavel Kamenský. Pravděpodobně nějakým způsobem zasahoval do kostelních písní (v úvahu připadají spíše texty), neboť byl kvůli prozkoumání těchto písní do Drahotuš v roce 1658 vyslán lipnický děkan Kristelius. Za obou rektorů fungovali v Drahotuších literátští zpěváci (literáci), minimálně v rámci předzpěvování chrámovýc písní.
Po Kamenského smrti (1668) plnil dalších 15 let rektorské povinnosti Jan Pelc a poté téměř do konce století Christian Vojtek. V roce 1699 přišel z Velké Polomi Jan Reger, první z rozvětveného kantorského rodu a zastával zdárně svůj úřad ve škole do roku 1722, na kůru až do své smrti (†1731). Jeho syn Josef Reger kráčel v otcových stopách do roku 1767, kdy odešel na odpočinek a štafetu převzal jeho syn Ignác Reger. Jeho éra trvala přes půl století, teprve v roce 1820 odešel z činné služby ke svému synovi, faráři v Bystřici pod Hostýnem. Nejpozději od roku 1824 nastoupil rektorskou službu Antonín Lorenz a po jeho smrti (†1849) pokračoval do roku 1872 František Zavadil, dosud kantor v Milénově. Tehdy oslepl a musel resignovat, odešel do Hranic. V letech 1873-1880 byl drahotušským rektorem Josef Barbíř, předtím učitel v Týně, po jeho odchodu na odpočinek místo získal učitel ve Fulneku Jan Reichl; když koncem srpna 1897 odešel do výslužby, uzavřel století František Zapletal ze Špiček, od roku 1879 učitel v Drahotuších. Od ledna 1887 převzal od ředitele kůru Reichla službu varhaníka.

Prameny, literatura:

ZAOO matriky č. 6712-6714 Drahotuše 1644-1781;
AVA 1780;
MZA fond B 1 karton 1616 fol. 34; karton 1617 fol. 914;
                   B 12 karton 12 č. 333; karton 26 č. 683;
SOkA Přerov školní kronika Drahotuše -1928;
Bartovský Václav, Vlastivěda moravská, Okres Hranice. Brno 1909 str. 173;
Indra Bohumír, Turek Adolf, Paměti drahotušských kronikářů 1571-1911. Olomouc 1947;
Sehnal Jiří, Barokní varhanářství na Moravě, díl 1. Varhanáři. Brno 2003;


Obsah