|
Budišov nad Budišovkovu (soudní okres Libavá, okresní hejtmanství Šternberk)  Farní Kostel Nanabevzetí Panny Marie byl postaven v 1. polovině 18. století. Dvoumanuálové varhany pocházejí z roku 1757, kdy za 1100 zl. je dokončil Jan Jiří Schwarz. Ty byly v roce 1931 nahrazeny nástrojem krnovských Riegrů. Nejpozději v roce 1670 zde plnil povinnosti rektora a varhaníka Andreas Johann Ignatz Lammel, jenž v roce 1680 odešel na místo varhaníka do Opavy. Jeho nástupce Tobias Glier, jenž si při rektorské službě přivydělával jako švec, nesplňoval požadavky budišovských natolik, že se rozhodli požádat Lammela o návrat. Nakonec případ nejspíš skončil kompromisem, kdy Glier odešel do Dvorců a do Budišova nastoupil Melchior Franz Weishapel a plnil svou službu svědomitě 18 let do své smrti (1704). Další v řadě budišovských rektorů Franz Anton Hieronymus Irmler, strávil v Budišově celá čtyři desetiletí a dosáhl značné vážnosti. Johann Joseph Rippl zemřel již 42letý, ale pro své zásluhy byl pohřben v kostele v kryptě. Po smrti jeho nástupce Karla Schertzera (1792) vypukl kvůli jmenování Antona Schildhauera spor o patronátní právo mezi místním děkanem a magistrátem. V roce 1759 zaznamenáváme jméno prvního Cantora - Franze Xaveria Patzelta. V roce 1814 odešel pryč Michael Fitz, ale přijatý Joseph Scholz již do roka zemřel. 1815-1822 sloužil jako Cantor Paul Groß, po něm Joseph Orleth a ve leteech -1832-1845- Donat Schwatschek (Žváček), rodem z Potštátu, jenž mimo hru na varhany ovládal chorální i figurální zpěv a samozřejmě více nástrojů. Prameny, literatura: AVA 1780; MZA fond B 1 kart. 1616 fol. 48; B 12 kart. 13 č. 350; kart. 24 č. 641; B 14 kart. 1711 fol. 706, 886; kart. 1719 fol. 268; kart. 1736 fol. 162; ZAOO fond ÚŘAS kart. 2510 sig. N 5/6; kn. M 5816-1832 matriky Budišov 1670-1832; Sehnal Jiří, Barokní varhanářství na Moravě 2, Brno 2003 str. 228 Obsah |
