|
Blučina (soudní okres Židlochovice, okresní hejtmanství Hustopeče) 
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z jádrem z poloviny 13. století, dnešní stav z konce 19. století,
hudební kůr byl ještě v roce 1907 rozšířen o balkóny (viz obr.), na něm umístěny varhany z dílny Františka Svítila
z Nového Města na Moravě, bez uvedení data zhotovení.V r. 1633 byl učitelem v Blučině Lorenc Fabricius. Zdá se, že kolem roku 1650-60 škola nebyla obsazena. V roce 1686 byla fara zpustlá, škola skrovná. 26.4.1709 byl farářem P. Janem Bernardem Haberlandem (zde 1701-1733) přijat rektor Jan Mareček, jenž byl 24.8.1716 přijat do služby ve Ždánicích, následoval (podle vlastního vyjádření již od 7.6.1714) Jan Michael Koch, jenž se v roce 1720 stal rektorem v Moravském Krumlově. V letech nejméně -1765-68- zde najdeme utrakvistu Havla Kopalíka *1728, posléze kolem roku 1780 v Nosislavi. Poté pokračoval Norbert Dostál narozený v Dubu nad Moravou 1768-69, jen česky mluvící Jan Krapek *1745-1748 Pohořelice 1769-1773, načež odešel na Staré Brno (1783-1807- Velké Němčice), po něm snad krátce učitel Siegl. Pavel Šumpík zůstal v letech 1776-1795, Benedikt Nentwich *Lenkovice v Čechách (Lanškroun) 1795-1814, načež byl suspendován, František Musil z Dědic 12.5.1814-1.10.1818 odešel do Velkých Němčic, Pavel Šuderla (*Podivín) odešel již 15.3.1819 do Židlochovic, Tomáš Stříž nastoupil 15.8.1819 a působil zde do své smrti 14.4. x 14.5.1847. Ve službě pokračoval v letech 1847-1889 jeho zeť Vavřinec Slouk (*Žabčice), od roku 1876 nadučitel a poté 2.3.1890-31.5.1905 Antonín Schenk (*1850 Fryštátk †6.12.1912 Brno) Po tomto spravoval školu školský pomocník František Jeřábek, narozený v Němčičkách, který před tím tam byl 4 a půl měsíce učitelem; dne 11. června 1819 byl dosazen za učitele do Blučiny. Tomáš Stříž, narozený v Černé Hoře u Brna, sloužil 2 léta jako učitelský pomocník v Bořitově na panství černohorském, jeden rok v městečku Medlově na panství židlochovském, též byl 6 let v Židlochovicích a 18. března byl konsistoří ustanoven učitelem na hlavní škole v Ruprechtově pánů Račických. Zůstal tam 3 roky 6 měsíců a opět byl přeložen 20. září 1816 na hlavní školu na Starém Brně. Učil tam 2 roky 6 měsíců a byl ustanoven od patrona na triviální škole v Blučině 11. června 1819. Jeho dcera Barbora provdala se za Teinera z Blučiny a druhá za Vavřince Slouka, který pouze přičiněním své tchýně Barbory Střížové, která slynula sličností, obdržel službu rektora. Vavřín Slouk ze Žabčic vyučoval 3 léta 9 měsíců v Ivani jako pomocník a 14. března 1845 byl ustanoven pomocníkem při blučinské škole a po smrtí svého předchůdce a tchána Tomáše Stříže 14. března 1847 ustanoven jako učitel a výnosem zemské školní rady ze dne 3. dubna 1877 skutečným nadučitelem jmenován a dne 20. května 1889 dán na stálý odpočinek s úplným služným 900 zl. a pochvalným uznáním za dlouholeté horlivé působení ve službě učitelské (46 roků). R. 1853 zaslal obecní výbor řídícímu učiteli Sloukovi prosbu, . aby blučinskou školní mládež při jeho pilné a svědomité práci, která vždy dobrá byla a uznání od obce zasluhuje, také k pěstování a opatrování ovocných stromků přidržoval a je cvičil. "Když Vám Bůh věku prodlouží, budete ještě oodměněn za Vaše pilné přičinění Vaší radostí z vykonané práce a budou Vám vděčni nejen žijící, nýbrž i budoucí potomci ještě dlouho, kdy Vy již budete v hrobě práchnivět a odpočívati. Jakó zakladatel štěpnice pro blučinskou školní mládež zanecháte památku nehynoucí, začež bude Vám milostivý Stvořitel všech věcí odplatitelem. K založeni štěpnice Vám svou pomoc slibujeme a za Vaši neúnavnou práci Vám slušnou odměnu udělíme. Tímto Vám novou štěpnici pod Vaši opatrnost a další správu odevzdáváme. Mathias Nebovidský, starosta a celý výbor." Nynější generace by měla na něj s díky vzpomínati, neboť všechny starší stromy blučinské vyrostly pod jeho péčí. Krásná to památka. Blučina vděčně ho vzpomíná. Antonín Schenk, nadučitel v Uherčicích, jmenován byl na zdejší školu 9. září 1889. Jako učitel býval zástupcem učitelstva v okresním školním výboru. Byl to člověk zámožný a lidumil. Pensionován byl od 1. září 1905. Za dlouholeté a úspěšné působení vyslovila mu zemská školní rada uznání. Zemřel dne 6. prosince 1912 v brněnské nemocnici po dlouhé, trapné nemoci. Byla mu amputována noha, v níž měl sněť. Zesnulý ve své závěti pamatoval odkazem 10.000 korun na vlastenecké a dobročinné účely. Blučinští s láskou a úctou vzpomínají na jeho působení v obci. Po Antonínu Schenkovi nastoupil na vedoucí místo v Blučině František Císař, který se narodil 22. října 1863 v Písku v Čechách, kde také s úspěchem na tamních reálních školách maturoval. Odbyv pak r. 1882 čtvrtý ročník učitelského ústavu v Brně, stal se podučitelem v Rajhradě. V téže hodnosti působil na školách v Bolehradicích a Uherčicích, načež r. 1890 stal se učitelem a správcem jednotřídní školy ve Velkých Hostěrádkách, kdež setrval 4 roky, načež byl ustanoven r. 1894 nadučitelem v Nikolčicích. Po dvanáctiletém působení na této škole jmenován byl nadučitelem pří čtyřtřídní škole obecné v Blučině r. 1906, kdež působil až do konce října 1924, odešed pak po více než 42leté činné službě na zasloužený odpočinek do Židlochovic. Za své působení jako učitel a správce školy obdržel čtyři pochvalná uznání zemské školní rady, načež v r. 1911 byl ministrem vyučování jmenován "ředitelem školy" za "dlouholeté a velmi úspěšné působení ve službě školní". Při svém odchodu na odpočinek r. 1925 byl obcí blučinskou jmenován čestným občanem a k dojemnému rozloučení s ním dostavila se téměř celá obec. Z jeho mimoškolní činnosti třeba uvésti: Byl jednatelem uč. jednoty "Komenský" v Židlochovicích, Okresní učit. jednoty pro hejtmanství hustopečské, a odešed na Kloboucko, založil s říd. uč. Jasným pro tamní soudní okres nový uč. spolek, jehož se stal prvním jednatelem. Jsa dobrým hudebníkem, byl sbormistrem Čtenářsko-pěveckého spolku ve Vel. Hostěrádkách, Cyrillské jednoty v Nikolčicích a Blučině. Od r. 1912, kdy byl založen Sirotčí spolek pro okres židlochovický, byl jeho prvním místopředsedou, a když spolek byl přeměněn na Okresní péči o mládež, ustanoven jeho tajemníkem, kteroužto funkci zastává dosud. O svém příjmu rektor Havel Kopalik v roce 1767 píše: Celoročnj služby na penězých . . . 34 fr. Item za passige gmenováno . . . 1 fr. 10 Fr. Na Božj Tělo na oběd pomocnjkům . . . 30 Fr. Na Deputat žita neb rži staromoravské mjry . . . 6 Mjr Psseníce podobné mjry . . . 6 Mjr Dřjvj . . . 2 sáhy Za každosobotnj modlenj Lauretanské Litanie při statui neb v chrámu Páně za celý rok . . .2 vědra piva Z každého vařenj pjva dostávám patoku 1 vědro. Za můzycyrovanj v Božjm hrobě, gakož když se držj procestvy na sv. Marka, s. Floriana w Křjžové dni a na Božj Tělo. V ty gmenované dnj každý den 2 másy piva a 2 másy vjna. Od pozorovánj hodin mně platí . . . 3 fr. Od natahovánj hodin . . . 6 fr. Z Accidenti dle vystavenj Stoly, to jest od pohřbu třetj djl. Co se tegče vyzváněnj gest od negmenssiho s dvauma zvony zvoněnj . . . 18 Fr. od prostřednjho s třemi zvony zvoněnj . . .24 Fr. od vyzváněnj s vssemi zvony . . . 36 Fr. Od učeni mládeže ve sskole totiž od A, B, C, gednoho djtěte za 1 tyden . . .3 d. Když se začne učit čjst tehdy za 1 týden . . . 1 Fr. Když se ale učj psat tehdy za 1 týden . . . 4 Fr. Mjmo tegto ale peněžitý zaplaty gest gednokaždé djtě povinno za gedenkaždý čtvrt roku tak gmenováno středáles, totiž vařenj neb stravj 1 achtel . dáti a taky za čtvrt roku 1 pecen chleba a za gednu celau zimu půl sáhy dřjvj. Gestli se ale djtě vice než předgmenováno gest učj, to pak gest podle dobrý domluvy mezy Rektorem. a rodičemi djtek. Že tomu vssemu tak gest mjm dobrým svědomjm vyznávám. V Blučině dne 9ho Dubna 1768. L. S. Havel Kopalik, Rektor ibis Prameny a literatura: LA 1723, AVA 1780; Trojan 2000; Dějiny Blučiny 1994; Hlaváček Petr, Kantoři na Vyškovsku 2004; Obsah |
